Čtvrtý zápis.

S jasným obrázkem, jak by měl vypadat večer jsem vyrazila v noci pěšky do vesnice kde bydlí, naivní představy se ale skutečností nestaly. Místo toho aby mě obejmul a byl rád, že jsem za ním šla takhle pozdě v noci mi řekl, že jsem nemusela chodit, a odešel. Nechal mě stát samotnou na chodníku se slzami v očích a bez jakéhokoli důvodu odešel, neřekl proč,  neřekl nic. Neviděla jsem ho skoro dva týdny a on mě tam nechá stát, jako bych byla nějaký hadr. Co bude dál nevím, ale každá sekunda je hrozně těžká, nemůžu bez něj být....