úterý 24. července 2012

Druhý zápis.

      Je to teprve pět dní co jsem bez NĚJ, a připadá mi, jakoby to bylo celá staletí. 
Už aby ta bolest přešla, celých pět dní se léčím čokoládou, zmrzlinou a jinými sladkostmi, jestli to bude pokračovat dál, nevejdu se do dveří..
      Když jsem s někým, bolest skoro nevnímám ale jakmile jsem jen malou chvíli sama cítím jak mě to ničí zevnitř. 
Neustále si namlouvám nejrůznější věci, díky kterým mám ještě malou, nepatrnou, mizivou naději, že se mi vrátí.




I believe and hope that you will return.







Žádné komentáře:

Okomentovat